Naše první cesta do Norska 2. část

Svoje zkušenosti z cesty do Norska nám poskytl člen komunity Radek. Přečtěte si taky 1. část článku - Plán před cestou, která je o přípravách na cestu.

Jedeme k moři (1. den - Pátek 9.8. 2019)

Před odjezdem jsem si nainstaloval aplikaci Park4night a tak jsme tušili, kde chceme přespat a počkat na náš trajekt. Mimochodem – celou tuto dovolenou jsme aplikaci Park4night používali, někdy přesná místa, někdy pouze pro inspiraci. Po návratu jsem postupem času na tuto appku změnil trochu názor, podle mě to není udržitelné, ale teď se nebudu pouštět do detailů, nicméně i v tomto projektu dochází ke změnám.

Čekáme na trajekt (2. den - sobota 10.8.2019)

Celý den jsme strávili u moře a odpoledne odjeli do přístavu v Sassnitz. Check-in spustili dříve a měli to skvěle zorganizované, takže jsme přejeli na určené místo a čekali na terminálu na nalodění.

Konečně Norsko (3. den - neděle 11.8.2019)

Ujeto: cca 830 km – od trajektu 833 km.

Když jsme vyjeli v Trelleborgu z trajektu, přejeli jsme na blízké parkoviště, kde jsme dospali noc. Dali jsme si snídani u moře a pak jsme pokračovali přes Švédsko do Norska. Zastávku jsme udělali na odpočívadle v Ljunskille, které je připraveno na karavanisty a zřejmě slouží i jako bezplatný stpl. Přejeli jsme do Norska a pokračovali směrem na Lillehammer. Přespali jsme v lesích na Lillehammerem.

Lillehammer (4. den - pondělí 12.8. 2019)

Ujeto: cca 140 km – od trajektu 973 km

Lillehammer – Otta – národní park Rondane

Naše další cesta vedla do Lillehammeru do skanzenu Maihaugen. Skanzen se nám moc líbil, opravdu to stálo za to! Po návštěvě skanzenu jsme se vydali do hor, cesta to byla krásná, okolí úchvatné, nazvali jsme to norské Krkonoše. Prostě nám národní park Rondane skutečně Krkonoše připomínal. Dojeli jsme k mýtnici bez obsluhy, kde jsem zaplatil obálkovou metodou a jeli jsme po prašné cestě dál a dál až k jezeru, kde jsme zaparkovali.

Národní park Rondane (5. den - úterý 13.8. 2019)

V národním parku jsme udělali dva kratší tříhodinové výlety podél řeky a jezera a našli první (a zdaleka ne poslední) norské houby.

Přejezd do Národního parku Reinheimen (6. den - středa 14.8. 2019)

Ujeto: cca 160 km (zajížďka 25 km na servis) – od trajektu 1133 km

Rondane – Otta (servis) – Dombås – národní park Reinheimen

Projeli jsme horským střediskem Dombås a odbočili do národního parku Reinheimen. Po několika kilometrech jsme našli místo, které se nám líbilo.

Pár poznámek:

Houby – rostou všude ve velkém množství a pokud jedete po vedlejší cestě, tak je můžete sbírat přímo z auta. Děti to budou milovat!  Kadibudky – v přírodě, poblíž i méně významných turistických míst, je velké množství velmi dobře udržovaných kadibudek.

Národní park Reinheimen (7. den - čtvrtek 15.8. 2019)

Jako každé ráno, nezávisle na počasí, si dopřáváme ranní kávu mimo bydlík a kocháme se norskou přírodou. Po snídani se vydáváme na několikakilometrový výlet podél řeky (foto 2) k peřejím Tunga. Odpoledne jsme relaxovali a koupali se v řece a čistili houby.

Cesta Trollů (8. den - pátek 16.8. 2019)

Ujeto: 163 km – od trajektu 1296 km

Reinheimen – Slettafossen – Trollstigen – trajekt do Eidsdal – Geiranger

Vyjeli jsme z národního parku a po silnici E136 jeli dál, zastavili jsme u vodopádu Slettafossen, bylo do krásné až do příjezdu prvního autobusu s turisty, takže mizíme. Po cestě jsme udělali pravidelný servis a po silnici 63 pokračovali k Cestě Trollů. Jedná se o hezkou cestu, ale jak říkal Frištenský při výpravě na Severní pól – „No, že bych to musel vidět dvakrát“. Cesta je bez diskuze malebná, nicméně dojem kazí hromady stojících, fotících turistů a velký provoz. Nahoře jsme našli klidné místo a dali oběd. Po přestávce jsme jeli dál až ke krátkému (12 minutovému) trajektu do Eidsdal. Trajekt se platí kartou u výběrčího před vjezdem na trajekt, případně na trajektu. Dále jsme pokračovali po silnici 63 k fjordu Geiranger. Fjord je hezký (ale neřekl bych že nejhezčí), samotné městečko je nacpané turisty, že jsme skoro ani nemohli projet. Vůbec jsme nezastavili a pokračovali dále do hor k ledovci. Přespávali jsme u ledovce, poblíž jezera Djupvatnet.

Vyhlídka Dalsnibba a stará cesta (9. den - sobota 18.8. 2019)

Ráno jsem kvůli velkému větru vstával o hodinu dříve a v 5:30 hod. jsem vyrazil k ledovci. Sedl jsem si na hodinu na kámen a užíval si ticho a přírodu. Už dlouho jsem se necítil tak klidný. V 7 hodin jsem vzbudil zbytek posádky a vyrazili jsme před snídaní na vyhlídku Dalsnibba, ze které je nádherný výhled na fjord a ledovce.  Pak sjíždíme stejnou cestou zase dolů a snídáme. Po silnici 63 jsme narazili na silnici 15, ale neodbočili jsme do tunelu a jeli podle jezer a odbočili na starou silnici 258. Dost prašná, vjezd povolen pouze vozidlům do 8 m, takže jsme to měli se 7,5 metrovým bydlíkem jen taktak. Jezera, kolem kterých jedeme mají nádhernou barvu.  Po panoramatické cestě jedeme až do Lote, odkud chceme zítra přejíždět trajektem. Nenarazili jsme na žádné vhodné místo k přespání, ale narazili jsme na prázdný kemp přímo u fjordu, tak přespáváme v kempu. Platíme obálkovou metodou.

Cesta od fjordu do hor (10. den - neděle 18.8. 2019)

Panoramatická silnice se nám zalíbila natolik, že jsme se rozhodli, že ji projedeme ještě jednou, trajektem z Lote nepojedeme a využijeme trajekt Mannheller – Fodnes. Ze silnice 5 jsme v Laerdal odbočili na horskou silnici FV243 a přespávali jsme kousek od Flotane.

Výlet do Flotane a přejezd do Gudvangen (11. den - pondělí 19.8. 2019)

Ujeto: 67 km – od trajektu 1744 km

Dopoledne jsme vyrazili v dešti na výlet a následně přejeli do Gudvangen, kde jsou krásné vodopády. Přespávali jsme na místě, které jsme našli pomocí Park4night. Díky tomu později večer dorazil ještě jeden norský bydlík a ačkoliv tam bylo dost místa pro asi 4 auta, tak se nás přišel zeptat, zda nám nebude vadit, že budou trávit noc na stejném místě jako my. U Norů je znát respekt k druhým. Samozřejmě, že nám to nevadilo a zapili jsme to Plzní.

Bergen (12. den - úterý 20.8. 2019)

Ujeto: 252 km – od trajektu 1996 km

Od rána leje a my jedeme do nejdeštivějšího města – Bergenu. Paradoxně v Bergenu neprší. Dlouho se nám nedaří najít místo k zaparkování, nakonec jsme objevilo jedno parkoviště, ale vjezd byl na centimetry. Až v centru Bergenu jsme si všimli, že tam jezdí autobusy Ikea. Jelikož jsme okolo jedné jeli, večer jsem si ověřil na internetu hypotézu, že jsme mohli zaparkovat u Ikea a do centra dojet autobusem. Nad Bergenem je krásná vyhlídka, kam se dá dostat jednak pozemní lanovkou a jednak pěšky. Rozhodli jsme se, že půjdeme kousek pěšky a kousek lanovkou. Koupili jsme si v automatu lístky a vyjeli celkem plnou lanovkou nahoru. To, co se dělo nahoře bylo utrpení, spousta lidí a fronta na lanovku směrem dolů tak na 2 hodiny. Proto jsme neváhali a seběhli z vyhlídky po svých. Jdeme do Bryggen, kde je taky spousta lidí, tak si to jen vyfotíme a pak jdeme krásným parkem zpět k parkovišti. Jedeme dál a večer parkujeme na odpočívadle u vodopádu Skjervfossen.

Vodopád Skjervfossen a náhorní plošina Hardangervidda (13. den - středa 21.8. 2019)

Ujeto: 226 km – od trajektu 2222 km

Jak už to tak bývá, kdo se vzbudí brzo, vyhrává. Ráno jsme si prošli vodopád (a to doslova, neboť se dá procházet i za vodopádem) sami bez lidí. Kolem deváté začaly najíždět autobusy, ale do už jsme dosnídali a zmizeli zpět do divočiny. Jedeme na náhorní plošinu Hardangervidda. Cesta je to nádherná.

Jeli jsme vedlejší silnicí 572 a na hlavní silnici 13 se napojili až těsně před mostem Hardangerbrua. Trošku nás překvapil kruhový objezd v tunelu, je to docela nezvyklé. Ze silnice 13 jsme se napojili na silnici E134 a zažili další zvláštnost – spirálu ve skále. Vjeli jsme do tunelu ve skále a točili se o více 360° a vyjeli ze skály mnohem níž, než jsme vjeli. Odbočili jsme ze silnice E134 a přibližně 2 km od ní jsme nocovali.

Náhorní plošina Hardangervidda a pomalu se vracíme (Den 14 - čtvrtek 22.8. 2019)

Ujeto: 170 km – od trajektu 2392 km

Ráno jsme chtěli jít na delší výlet, ale vzhledem k velmi prudkému a trvalému dešti, který proměnil turistické cesty v potoky, jsme udělali jen 2 asi hodinové procházky. Po návratu jsme se kompletně převlékli, zablácené a mokré věci dali do krabice v garáži a vyrazili.  Cestu nemám přesně zaznamenanou, toulali jsme se vedlejšími uličkami a dojeli jsme do Nottoden, kde nás opět překvapila zvláštnost. Když jsme hledali místo u řeky na přespání, tak jsem zaznamenal klasické značky oznamující blížící se přejezd (3,2 a 1 šikmé červené čáry na bílé ceduli). Závory byly zvednuté, ale místo kolejí se objevila runway. Přejeli jsme tedy po široké runway místního letiště. Když jsem se pak podíval zpětně, byla tam místo značky vlaku skutečně značka letadla, ale kdo by řešil detaily…

Cesta do Švédska a přespání v kempu u moře (Den 15 - pátek 23.8. 2019)

Ujeto: 303 km – od trajektu 2695 km

Ráno jsme se sbalili a vyrazili směr Švédsko s tím, že najdeme nějaké přespání poblíž dálnice, ale v přírodě. Zastavili jsme na krásném dálničním odpočívadle a z vyhlídky viděli kemp na břehu moře. Tak jsme prvním výjezdem sjeli z dálnice a vydali se kemp hledat. Jednalo se o kemp Dynestrand. Vybrali jsme si místo přímo u moře.

16. den - sobota 24.8. 2019

Ujeto: 492 km - od trajektu 3187 km

Po snídani jsme vyrazili směr Malmö, kde naše dcera měla po obědě schůzku se svou kamarádkou. Večer jsme přejeli na parkoviště u moře poblíž Trelleborgu, abychom se druhý den mohli nalodit na trajekt.

Závěrem

Ve Švédsku a Norsku jsme ujeli cca 3200 km. Udělali jsme dobře, že jsme nikam nespěchali a neměli přesný plán. Večer jsme si krátce naplánovali trasu na příští den, nicméně dost často se stalo, že jsme skočili jinde, než bylo plánováno. V Norsku najdete obecně jen velmi málo zákazů a platí to, že co není zakázáno, je povoleno – je tu však jedno velké ALE, které umožňuje mít málo zákazů – to, co děláte, nesmí odporovat zdravému rozumu.

karavanisty.